Historie Španělska
Historie Španělska je velmi bohatá a rozmanitá. Začíná již před 4 000 lety. Právě tehdy na Iberském poloostrově žil člověk kromaňonský. Důkazem jsou vskutku fascinující nástěnné malby v Altamiře, které pocházejí z mladší doby kamenné. Za prapůvodní obyvatele Španělska jsou však považováni Keltoiberové. Ti vznikli splynutím Keltů a Iberů. Co se týká dalšího vývoje, tak přejdeme plynně do starověku, kdy byly postupně na pobřeží Středozemního moře zakládány obchodní osady Řeků a Féničanů. Řekové byli později vyhnáni Kartaginci. Ti však ztratili nadvládu nad územím ve 2. punské válce, která proběhla v letech 218-201 před naším letopočtem. Římané následně dobyli celé území tehdejšího Španělska a založili kolonii, které dali název Hispánie. Římany vystřídali v období stěhování národů Germáni. Byli to až Vizigóti, kteří založili první raně feudální stát na území dnešního Španělska. Stalo se tak na počátku 5. století. Hlavním městem se stalo Toledo. Konec období nadvlády Vizigótů nastal roku 711, když přišli Arabové. Ti zde zanechali velkou spoustu památek. Středověk se nesl ve znamení boje malých panství, která vedla války mezi sebou navzájem. S těmito boji souvisí i pojem Rekonquista. Jednalo se o jakési znovudobývání vlastního území, jež bylo pod nadvládou Maurů, jak byli tehdy označováni Arabové. Za začátek období Rekonquisty je považováno 8. století, konkrétně bitva u Covadongy, která se odehrála roku 718. Rekonquista skončila až roku 1492, tehdy byla dobyta Granada, poslední islámské území.
Úplně nová epocha španělských dějin začíná s dobytím Ameriky, u jejichž břehu zakotvil Kryštof Kolumbus v roce 1492. Obrovský vzestup zaznamenala hlavně Kastílie. Ke sjednocení Španělska také velkou měrou přispěla skutečnost, že Isabela Kastilská si vzala za muže Ferdinanda II. Aragonského. Stalo se tak roku 1469. Dalšími významným mezníkem je počátek 16. století. Právě tehdy bylo dobyto Neapolské království. Došlo také k tomu, že se se Španělskem sloučilo království Navarské, jež zahrnovalo i Baskicko. Psal se rok 1516, když se na španělský trůn dostali Habsburkové. Zejména za vlády Filipa II. se Španělsko stalo doslova světovou velmocí. Filip II. totiž získal do područí španělského království Mexiko, Peru a Filipíny. Je třeba se také zmínit o faktu, že právě Filip II jmenoval jako nové hlavní město Madrid a vybudoval zde spoustu krásných architektonických skvostů. Jakmile Filip II. zemřel, došlo k velkému hospodářskému úpadku země a Španělsku byla vypovězena válka Holandskem a Francií. V roce 1648 byl podepsán Vestfálský mír, čímž získalo samostatnost Nizozemí a o osm let dříve, tedy v roce 1640, se osamostatnilo také Portugalsko. Habsburkové vymřeli po meči, konkrétně roku 1700. Došlo k válkám o španělské dědictví. Vládl Filip V a Utrechtský mír zajistil to, že Španělsko ztratilo italská území, Gibraltar, jižní Nizozemí a také strategická území v Americe. Roku 1812 se Španělsko stalo konstituční monarchií. Postoupíme-li dále do 19. století, tak zjistíme, že na území Španělska se vedly občanské války. Roku 1873 vyhlásili Španělé První španělskou republiku, ale ještě v roce 1874 došlo k znovuobnovení vlády dynastie Bourbonů. První světová válka Španělsku paradoxně poměrně prospěla, jelikož toto území získalo nemalé finanční prostředky z dodávek zbraní znepřáteleným stranám. Ve třicátých letech 20. století byla nastolena diktatura, aby pak roku 1931 byla opět vyhlášena republika. Roku 1936 si Španělsko prošlo občanskou válkou, po jejímž konci se jmenoval hlavou státu generál Franko, čímž byla v podstatě obnovena monarchie. Ve druhé světové válce bylo Španělsko neutrální. Roku 1955 se stalo Španělsko členem OSN. Hospodářský vzestup této země je také spojen s organizací Opus Dei, která držela vládu od roku 1928 do roku 1957. Roku 1957 byla vláda svěřena do rukou Juana Carlose I. Bourbonského, jenž provedl za své vlády spoustu reforem. Mimo jiné byli osvobozeni političtí vězni, uvolněna cenzura a uspořádány první všeobecné volby. Španělsko je dnes vyspělým evropským státem a od roku 1986 také nedílným členem Evropské unie.
